Vánoční koncert Pražských komorních pěvců

Zazněly ty nejstarší dochované: Händelův Mesiáš, latinské Adeste Fideles, z 15. století skladba Zrození, z 16. století V. K. Rovenského jednohlasná vánoční skladba Děťátko rozkošné se nám narodilo. Revolucí v hudbě se staly vícehlasé skladby, ty tím dostávaly novou formu, tvář a smysl. Pěvci vysvětlili dětem, co je to brumendo a při zpěvu vánočního žalmu od anglického autora Johna Daulanda si zpívání bez otevírání úst vyzkoušeli všichni společně. Představen dětem byl rytíř Adam Václav Michna z Otradovic, barokní básník, sbormistr, varhaník, autor písně Chtíc abys spal. Pěvci zazpívali jeho píseň Nuž andělíčkové, boží poslíčkové.

Po písni plné vážnosti a pokory Hle přijde pán, spasitel náš, byly děti seznámeny s historií vzniku koled. Obsahem prvních byl dávný příběh o putování do Betléma, zasloužil se o to sv. František z Assisi v 11.-12. století, jeho nápadem bylo i zpívání u jesliček. Autorem Tkalcovské koledy, která vypráví o tkalcích a jejich dárcích pro Ježíška, je Jiří Linha. Chybět nemohlo ani Hej, mistře, vstaň bystře z České mše vánoční varhaníka a učitele Jana Jakuba Ryby z roku 1796, která se stala slavnou nejen v Evropě. Česky psaná církevní skladba odehrávající se v českém prostředí vypráví o zvěstování Ježíšova narození a příchodu pastýřů. 
Pak přišla na řadu hudební hádanka - za klavírního doprovodu zazpívala studentka Rozálie Cermanová píseň ze známé české pohádky a děti správně uhádly, že jsou to Tří oříšky pro Popelku od skladatele Karla Svobody. Úspěch mělo i Cohenovo Hallelujah z roku 1984, které se stalo v roce 2001 známým díky americkému animovanému filmu Shrek. Na úplný závěr si všichni společně připomněli zvyky od Štědrého dne až do Tří králů a zazpívali koledy od Rolniček po Veselé vánoce.