Kotva
KiVa
Elektronická žákovská

V příštích dnech vaříme

.

Objednávky obědů

Projekty školy





 

NEPOSEDA

 

 

 

 

Mapa webu

Výstup projektu

Vloženo: 17.3.2016 | Autor: administrator | Zobrazeno: 4229x | Zatím neupraveno

 Adaptovaná metodika školního poradenského pracoviště (Velikost: 118.35 kB)

 

 

Úvod

 

Cílem metodiky je popsat činnosti jednotlivých pracovníků školního poradenského pracoviště na naší škole. Jedná se o aplikaci jednotlivých činností, které vyplývají z následujících dokumentů Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů,  vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných ve znění pozdějších předpisů,  vyhláška č. 147/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, Koncepce poradenských služeb poskytovaných ve škole (č.j.: 27317/2004-24), publikovaná ve Věstníku MŠMT v červenci 2005.

 

Jednotlivé činnosti jsme rozčlenili dle jednotlivých profesí. Rádi bychom tak představili konkrétní podobu našich služeb ve škole. Je potřeba zmínit, že současný stav je výsledkem určitého vývoje a hledání různých možností. Školní poradenské pracoviště na naší škole nemělo tradici, a proto bylo nutné hledat cesty k funkčnímu modelu ŠPP. S vědomím, že se jedná o dlouhodobý proces a naše cesty nejsou ještě zdaleka u konce, předkládáme následující text.

 

 

 

Školní speciální pedagog pro I. a II. Stupeň

 

Mgr. Jana Eibichová, Mgr. Marcela Štěpánková

 

 

Ve školním roce 2013/2014, 2014/2015 bylo v péči speciálních pedagogů na I. a II. stupni 97 žáků. Nápravy specifických poruch učení probíhaly ve skupinkách po 2 – 5 žácích ze stejného ročníku a byly určeny pro žáky 1. – 9. tříd.

 

Většina žáků se speciálními vzdělávacími potřebami využila možnosti pracovat v předmětu speciálně pedagogické péče 1x/ týdně. Žáci na reedukace docházeli během dopoledního vyučování z hodiny českého jazyka z kmenové třídy.

 

Nejednalo se o běžné doučování, ale o práci speciálně-pedagogickými metodami.

 

 

Kromě společné reedukace 1x/týdně ve škole byly některým dětem individuálně zadávány domácí úkoly a zadání bylo rodičům zasíláno e-mailem. 

 

Někteří rodiče využili možnosti seznámit se, jak s dětmi doma pracovat a byly ukázány pomůcky, materiály a předán kontakty na http://www.kaminet.cz/ , DYS-centrum aj.

 

Někteří rodiče přišli na individuální konzultace. S některými jsme konzultovaly pomocí

e-mailu nebo po telefonu.

 

 

Pedagogickým pracovníkům školy jsme poskytovaly odborné informace z oblasti speciální pedagogiky a pomáhaly při jejich aplikaci. Konzultovaly jsme s žáky a jejich rodiči.

 

Úzce jsme spolupracovaly se školními psycholožkami, výchovnou poradkyní, metodikem prevence a poradenským zařízením (PPP). Zajišťovaly jsme speciální pomůcky a didaktické materiály.

 

Dodržovaly jsme etický kodex poradenského pracovníka. S veškerými informacemi poskytnutými v rámci činnosti ŠPP jsme nakládaly v souladu se zákonem č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

 

Podmínkou pro poskytnutí školní poradenské služby nezletilému žákovi byl informovaný souhlas jeho zákonných zástupců.

 

 

 

 

Zásady naší práce

 

Na první hodině jsme se seznámily s dětmi. V rozhovoru jsme se snažily navázat důvěru, zjistit jejich zájmy, záliby, úspěchy, nezdary, vztah k učení, vztah ke škole (případně příčiny nechuti ke školní práci), jak se doma připravují, vnímání sebe sama.

 

 

V následující hodině jsme si vysvětlili proč - k čemu  - kde používáme pravidla a následně si žáci vytvořili a napsali pravidla třídy na papíry, které vyvěsili na zeď ve třídě.

 

Pravidla: 1. Ticho při práci, 2. Mluví jen jeden, 3. Hlásím se.

 

S žáky jsme společně probíraly, jak se správně a efektivně učit (Metoda 5P).

 

 

Aby reedukace byla účinná, dodržovaly jsme tyto zásady práce s žáky:

 

1. Vycházely jsme z diagnostiky jak psychologické, tak speciálně pedagogické a respektovaly individualitu dítěte. V průběhu práce s dítětem se diagnostika zpřesňovala (vyšetření v PPP po 2 letech). Volily jsme nejvhodnější metodu práce, pokud se jevila jako neúčinná, změnily jsme ji.

 

2. Navázaly jsme na dosaženou úroveň vývoje dítěte.

 

3. Nechaly jsme děti zažít pocit úspěšnosti (pozitivní začátek) hned na první hodině prováděné reedukace.

 

3. Postupovaly jsme po menších krocích (začalo se na nižší úrovni náročnosti, postupně jsme požadavky zvyšovaly).

 

4. Preferovaly jsme multisenzoriální přístup -  zapojení všech smyslů (zrak, sluch, hmat).

 

5. Dodržovaly jsme strukturu jednotlivých hodin (Začátek hodiny - relaxace, navození pozitivní atmosféry a vzájemné důvěry, co – jak – proč budeme dělat v hodině, jakým způsobem. Konec hodiny – co jsme se naučili).

 

6. Dávaly jsme dětem pocit kompetence.

 

7. Snažily jsme se o vyloučení rušivých podnětů při práci (podmínky, aby se dítě mohlo soustředit, a tak provádět cvičení s porozuměním).

 

8. Při reedukaci jsme se zaměřily na rozvíjení kognitivních procesů (vnímání, představivost, myšlení, řeč, paměť), které svým nedostatečným vývojem ovlivňují vznik poruchy učení.

 

9. Žáky jsme povzbuzovaly, motivovaly (prevence pocitů méněcennosti).

 

10. Při reedukaci jsme často využívaly hravé činnosti.

 

11. Pracovaly jsme s pracovními listy, učebnicemi pro dyslektiky, kartami, PC, iPadem.

 

12. Sledovaly jsme projevy dětí. Některé projevy nepozornosti signalizovaly únavu.

 

(důsledkem mohla být vyšší chybovost a ztráta motivace).

 

13. Zaměřily jsme se na celou osobnost dítěte. Pokud bylo dítě v nepohodě vlivem různých událostí, vyslechly jsme jeho problémy a následně kontaktovaly školní psycholožku, která s dítětem navázala komunikaci.

 

14. Byly jsme trpělivé, pozitivně naladěné, povzbuzovaly jsme a chválily, předávaly pocit kompetence, využívaly jsme zájmu dětí, spolupracovaly s rodinou,  školou a PPP.

 

 

 

Reedukace SPU na I. stupni

 1.   ročník

 

Žáci si teprve začínají osvojovat písmena, učí se psát, číst. U některých žáků jsme zaznamenaly některé projevy, které mohly předurčit riziko specifických poruch učení.  Jednalo se o oslabení některých schopností potřebných k osvojení trivia. Deficity se objevily v oblasti motorické koordinaci, sluchového a zrakového vnímání (analýza, syntéza, paměť, diferenciace), prostorové orientaci, pravolevé orientaci, intermodalitě, koncentraci pozornosti. Nesprávné držení psacího náčiní, které výrazně ovlivňovalo psaní. Některé děti tlačily na tužku, držely ji všemi prsty, bývaly dříve unavené, bolela je ruka.

 

Na základě zkušeností a doporučení učitelů jsme provedly vyšetření těchto žáků pomocí

 

Testu rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky (Kucharská A., Švancarová D.)

 

Test je zaměřen na některé základní schopnosti, resp. dílčí funkce. Zjišťuje úroveň zrakové a sluchové analýzy, diferenciaci, zrakovou paměť, motorickou koordinaci, intermodalitu, artikulační obratnost, smysl pro rým a rytmus.

 

 2.   ročník

 

Žáci mají osvojena všechna písmena. Přesto někteří žáci měli potíže se čtením. Objevovalo  se tzv. „dvojité čtení“ nebo si žáci slovo pro sebe nejdříve slabikovali nebo hláskovali a poté ho přečetli nahlas.Tyto žáci měli problémy s udržením plynulého pohybu očí zleva doprava, se zrakovou diferenciací reverzích figur, zrakovou i sluchovou syntézou či analýzou, zrakovou i sluchovou pamětí, artikulační obratností, prostorovou orientací. U některých žáků se objevily oslabené matematické schopnosti, měli problémy s představivostí, upevnění poziční hodnoty číslic v čísle, s přechodem přes desítku,  problémy se správným postupem matematických operací, pracovní pamětí.

 

Činnost byla zaměřena na zrakovou a sluchovou percepci, pravolevou a prostorovou orientaci, práci se slovy, práci s textem, správnou techniku čtení, grafomotoriku. 

 

 

3. ročník

 

V období třetí třídy u některých žáků specifické poruchy učení byly potvrzeny.  Diagnostika byla základem pro vhodně zaměřenou nápravnou péči.

 

Práce ve skupince byla převážně cílena na procvičování zrakové i sluchové  percepce, práci se slovy, s větami, s textem,  na upevnění správné  techniky čtení, čtení s porozuměním,  aplikaci gramatických pravidel, grafomotoriku. Činnost s žáky s oslabenými matematickými schopnostmi byla zaměřena na manipulacis předměty, manipulaci s papírovými penězi, přechod přes desítku, upevnění pozice čísel v číselné řadědo 1000, používání správných postupů při matematických operacích.

 

4. ročník

 

Práce ve skupinkách byla  převážně  cílena na rozvoj čtenářské gramotnosti, čtení s porozuměním, používání správné techniky čtení, práci s informacemi, posilování sluchové a zrakové  percepce, rozvoj zrakové i sluchové paměti, sluchové analýzy a syntézy, grafomotoriku, upevňování a správnou aplikaci gramatických pravidel.

Žáci s narušenou pozorností měli cvičení na rozvoj koncentrace a pozornosti.

 

U žáků s oslabenými matematickými schopnostmi jsme rozvíjely prostorovou a seriální orientaci, představy určitého množství prvků a vytváření představy početní řady.

 

 

5. ročník:

Činnost ve skupinkách byla zaměřena na rozvoj čtenářské gramotnosti, práci s textem, práci s obsahem, s informacemi a upevňování správné aplikace gramatických pravidel, grafomotoriku, posilování sluchové a zrakové  percepce, rozvoj zrakové i sluchové paměti, sluchové analýzy a syntézy, seriality. Matematické představy – pojem množství + velikosti, číselné řady, časoprostorová představivost, vztahy, význam znamének, matematické operace, logický úsudek, čtení a psaní čísel.

 

 

Reedukace SPU na II. stupni 

 

 Reedukace SPU na II. stupni je oproti 1. stupni kvalitativně rozdílná. Pokud byl žák diagnostikován na 1.stupni,  často prošel základními reedukačními cvičeními na rozvoj deficitních funkcí. V mnoha případech se  zlepšilo čtení na sociálně únosnou mez. Žák si už neplete jednotlivá písmena, nezaměňuje je, výbavnost se zlepšila. Reedukace se proto zaměřuje k jiným oblastem než na 1.stupni.

 

 

6. – 9. ročník:

 

V šestém a vyšších ročnících převažovala porucha dysortografie, dyslexie.

 

Velké problémy nastávaly ve chvíli, když některé děti neměly zvládnuté učivo 1. stupně nebo neměly potřebné návyky k efektivnímu učení.

 

Práce v hodinách byla zaměřena na upevňování gramatických pravidel a jejich správnou aplikaci, na porozumění čteného textu, práci s textem - žáci se učili vybírat z textu důležitá fakta, shrnout do hesel, vět a interpretovat vlastními slovy…aj.

 

 

Reedukace  je souhrn postupů, které  směřují k utváření dovednosti číst, psát, počítat.

 

Reedukace je zaměřena na celou osobnost dítěte v sociálním kontextu. Zřetelně se odlišuje od doučování.

 

Osvojování čtení, psaní, počítání je podmíněno rozvojem dílčích funkcí, zaměřujeme se nejdříve na jejich rozvoj.

 

Hlavním cílem reedukace u žáků staršího školního věku je porozumět svým možnostem a naučit se učit.

 

Níže podrobně popisujeme jednotlivé oblasti práce na které jsme se zaměřily – rozvoj kongitivních funkcí a dovedností  a použití materiálů, pomůcek a PC programů v hodinách.

 

 

SLUCHOVÁ PERCEPCE 

 

  • Ø Cvičení sluchové analýzy, syntézy a diferenciace
  • Ø Sluchová pam컝
  • Ø Rozlišování figura– pozadí
  • Ø Vnímání a reprodukce rytmu
  • Ø Nácvik naslouchání
  • Ø Jazykový cit
  • Ø Rozklad vět na slova, skládání slov do vět

 

Materiály, pomůcky, programy:

 

  • Specifické poruchy učení (Tumpachová l., Černá L.)
  • Cvičení pro dyslektiky I. . III. (Zelinková, O.)
  • Soubor cvičení Pavučinka (Zelinková, O.)
  • Sluchové vnímání - rozlišování měkkých a tvrd. slabik (Bělková M.,Jirušková M.)
  • Sluchové vnímání - sluchová analýza a syntéza řeči (Jirušková M., Mejzlíková M., Pařenicová Z.,  Vyskočilová A.)
  • Sluchové vnímání (Bednářová J.)
  • http://www.kaminet.cz/napravy/napravy.php

 

 

ZRAKOVÉ PERCEPCE

 

  • Ø Rozlišování figura - pozadí
  • Ø Vyhledávání a určování rozdílů
  • Ø Zraková diferenciace
  • Ø Zraková analýza a syntéza
  • Ø Zraková paměť
  • Ø Rozlišování reverzních figur
  • Ø Cvičení očních pohybů při čtení
  • Ø Postřehování, zvětšování rozsahu fixací

 

Materiály, pomůcky, programy:

 

  • Cvičení pro dyslektiky I.- VI. SOUBOR (Zelinková, O.)
  • Shody a rozdíly (Michalová Z.)
  • Zrakové rozlišování (Bednářová J.)
  • Zrakové vnímání, Optická diferenciace I., II (Bednářová J.)
  • Prostorová orientace (Bednářová J.)
  • LogicoPiccolo
  • http://www.kaminet.cz/napravy/napravy.php
  • iPad

 

ŘEČ

 

  • Ø Rozvíjení slovní zásoby
  • Ø Hledání slov, která se rýmují
  • Ø Vyprávění, popis obrázku
  • Ø Rozvoj komunikace a samostatného projevu

 

Materiály, pomůcky, programy:

 

PRAVOLEVÁORIENTACE  A ORIENTACEV PROSTORU

 

  • Ø Nácvik orientace na stránce, na mapě, v prostoru
  • Ø Nácvik pravolevé orientace na vlastním těle
  • Ø Vnímání i dalších částí těla umístěných na levé a pravé straně
  • Ø Vnímání pravé a levé strany na svém těle celkově
  • Ø Určování předmětů (po naší levé nebo pravé straně v místnosti, na stole, na nástěnce,…)
  • Ø Určování pravé a levé strany na druhé osobě

 

Materiály, pomůcky, programy:

 

 

ORIENTACE V ČASE

 

  • Ø Roční období, měsíce v roce, dny v týdnu, hodiny
  • Ø Odhad času
  • Ø Orientace v čase - ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, večer

 

 Materiály, pomůcky, programy:

 

 

 

PAMĚŤ

 

  • Ø Cvičení sluchové paměti(opakování slov, vět)
  • Ø Cvičení zrakové paměti (pexeso, Kimovy hry…)
  • Ø Cvičení pohybové paměti (opakování sestavy pohybů)

 

Materiály, pomůcky, programy:

 

 

 

KONCENTRACE POZORNOSTI

  • Ø Soubory cvičení

 

Materiály, pomůcky, programy:

  • Koncentrace pozornosti (Rezková V., Tumpachová L., Zelinková O.)
  • Pozornost - cvičení na posilování koncentrace pozornosti (Michalová Z.)
  • Specifické poruchy učení (Tumpachová l., Černá L.)
  • iPad

 

 

MOTORIKA, VEDENÍ OČNÍCH POHYBŮ

  • Ø Vedení očních pohybů zleva
  • Ø Podpora  čtecím okénkem, záložkou nebo si dítěukazuje prstem
  • Ø Vizuomotorická koordinace
  • Ø Rozvíjení motoriky (hrubá, jemná motorika)
  • Ø Uvolňovací cviky
  • Ø Správné držení psacího náčiní

 

Materiály, pomůcky, programy:

 

  • Šimonovy pracovní listy –grafomotorika
  • Čtení, psaní, malování 1, 2,3 (Švancarová D.)
  • Nástavec na tužku pro správný úchop
  • Tužka trojhranná
  • Pomocné linky
  • Přehled písmen psané abecedy
  • Pomůcka na rozvoj koordinace ruka – oko, jemné motoriky, orientace v prostoru i na ploše, k procvičování matematických pojmů: všechno – nic, více – méně, vedle, před – za

 

NÁCVIK SERIALITY (sekvencí, posloupnosti)

 

  • Ø Soubory cvičení

(promyslet a zorganizovat činnosti v určitém dni, udělat několik činností podle instrukce a  dodržet jejich pořadí, zapamatování předmětů, které  položíme do řady, nacvičování početní řady tak, že se doplňuje číslo nižší a vyšší od daného čísla, pravidlo, podle kterého se čísla v řadě opakují, vyhledat čísla, která leží mezi dvěma desítkami, např. mezi čísly 40 a 50,  pokračovat v sestavené řadě čísel, která se podle určitých pravidel opakuje…)

 

 

VNÍMÁNÍ SEBE SAMA

 

  • Ø S dětmi jsme mluvily, vnímaly jejich reakce, a tak zjistily jak se hodnotí, jak vnímají své úspěchy či neúspěchy.

 

ČTENÍ

 

  • Ø Technika čtení
  • Ø Porozumění textu
  • Ø Dovednost získávat z textu informace

 

Materiály, pomůcky, programy:

 

  • Specifické poruchy učení (Tumpachová l., Černá L.)
  • Dyslexie - detektivní úkoly pro malé čtenáře (nakl.Fragment)
  • Čítanka pro dyslektiky II.,III. (Michalová Z.)
  • Učíme se číst s porozuměním 4. - 7. Ročník (Šup R.)
  • Život rytíře, kniha her pro děti se specifickými poruchami učení (Balharová K.)
  • Astronomie bez dalekohledu-aneb dívejte se na nebe a pozorujte, dozvíte se mnoho zajímavého  (Balharová K., Prokš Z.)
  • LogicoPiccolo

 

 

OSVOJOVÁNÍ GRAMATICKÝCH PRAVIDEL

 

  • Ø Nejdříve se žáci seznamují  s pravidly (např. co jsou vyjmenovaná slova, předložky, spodoba znělosti, pravopisú,ů,  s,z, i/y, je,ě, mě,mně, aj.).
  • Ø Děti využívaly pomůcky - kartičky pro určování správného gramatického jevu, vyhledávaly jevy v textu apod.
  • Ø Procvičování problematických gramatických jevů probíhalo v pomalejším tempu
  • Doplňovací cvičení  - pouze při procvičování gramatických jevů
  • Ø Diktát –nácvik autodiktátu, kontroly diktátu.  Pravopisné jevy děti nejdříve zdůvodní,  potom píší!
  • Ø Ústní rozbor – děti používaly nejrůznější pomůcky na správné určování koncovek u rodů a vzorů podstatných jmen a shody přísudku s podmětem
  • Ø Rozbor a zdůvodnění, analýza  chyby
  • Ø Různé hry na tvorbu  slov a vět
  • Ø Učení psaní poznámek
  • Ø Cvičení písemného vyjadřování
  • Ø Hry na jazykový cit
  • Ø Vyhledávání klíčových informací v textu
  • Ø Samostatné vyhledávání v různých zdrojích (internet, slovník spisovné češtiny, pravidla českého pravopisu atd.)

 

 

Materiály, pomůcky, programy:

 

  • Čtení, psaní, malování 4 (Švancarová D.)
  • Barevná pravidla
  • Dyslektická tabulka
  • Přehledy gramatických pravidel - vlastnoručně vyrobené
  • Zpřehlednění, strukturalizace, vizualizace učiva
  • LogicoPiccolo
  • Doplňovačky, hádanky, křížovky
  • Karty (pády, shoda podmětu s přísudkem,  koncovky podstatných a přídavných jmen..)
  • http://www.kaminet.cz/napravy/napravy.php
  • iPad

 

 

MATEMATICKÉ SCHOPNOSTI

 

  • Ø Utváření pojmu číslo, představa čísla, struktura čísla, rozklad čísel
  • Ø Orientace v čase, časová posloupnost
  • Ø Čtení a psaní čísel, zaokrouhlování čísel
  • Ø Hry s čísly
  • Ø Manipulace s předměty
  • Ø Slovní  matematické úlohy
  • Ø Pojem zlomky, desetinné číslo, procenta
  • Ø Kladná a záporná čísla

 

 

Materiály, pomůcky, programy:

 

  • Barevné hranoly
  • Číselný čtverec
  • Číselné osy
  • Počítadlo
  • Tangramy
  • Kartičky s čísly, příklady
  • Číselná řada do 100 (Bednářová J.)
  • Číselná řada do 1000 1. – 2. díl ( Bednářová J.)
  • Protorová orientace (Bednářová J.)
  • Rozvoj vnímání a poznávání (Pokorná V.)
  • Rozvoj početních představ (Michalová Z.)
  • Matematické tabulky
  • Karty s nápovědami
  • LogicoPiccolo
  • Metodika k vyvození představy čísel a operací sčítání a odčítání v oboru 0-100 (0-1000), (Wolfová, R.)

 

 

Výše zmíněné aktivity jsme střídaly, kombinovaly a upravovaly obtížnost podle schopností žáků. Postupně jsme u žáků rozvíjely všechny oblasti, kde se určitý deficit projevil. Školní učivo se procvičovalo dle dosažených možností žáků. Žáci se učili poznávat své nedostatky a následně na nich pracovat. Úspěšnost u dětí byla odlišná, záleželo na míře pozornosti, domácí přípravě. Většina žáků projevovala zájem a snahu.

 

 

 

 

 

 

 

 

Školní psycholog pro I. a II. Stupeň

 

PhDr. Petra Bílková

 

Školní psycholog (ŠP) je dle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, zařazen do systému pedagogických pracovníků.

 

Standardní činnosti školního psychologa určuje a vymezuje vyhláška č. 72/2005, novelizovaná vyhláškou č. 116/2011. Základní okruhy náplně práce ŠP jsou:

 

Diagnostika, depistáž: spolupráce při zápisu do 1. ročníku, depistáž specifických poruch učení u žáků ZŠ, diagnostika při výukových a výchovných problémech, depistáž a diagnostika nadaných dětí, zjišťování sociálního klimatu ve třídě, ankety, dotazníky ve škole.

 

Konzultační, poradenské a intervenční práce: krizová intervence, péče o integrované žáky, kariérní poradenství, individuální vedení, skupinová práce se žáky, podpora spolupráce třídy a učitele.

 

Metodická práce a vzdělávací činnost: semináře, příprava programu zápisu do 1. ročníku, koordinace poradenských služeb ve škole i mimo školu, besedy, informační činnost.

 

 

Role psychologa v rámci našeho školního poradenského pracoviště

 

V našich podmínkách – škola má 2 samostatné budovy – se osvědčuje přítomnost 2 školních psychologů, každého na jedné budově na zkrácený úvazek. Zaměření psychologů je odlišné a vyplývá ze zkušeností s prací s odlišnými skupinami žáků dle věku. Výhodou přítomnosti dvou psychologů je též možnost vzájemných konzultací jednotlivých případů a intervizí.

 

 Úvazky odpovídají potřebě školy, neboť naše škola má v současné době bezmála 1000 žáků. Jsme školou spádovou, pro rodiče je mnohdy velmi obtížné dopravovat dítě se speciálními potřebami do specializovaných škol, a tudíž se snažíme vyjít rodičům vstříc a při možnostech, které se nabízejí – školní poradenské pracoviště a asistenti pedagoga - se snažíme o inkluzi žáků.  Jsme školou, která má vypracován inkluzivní plán a naším cílem je podpořit děti, které to potřebují a profitují z docházky do běžné školy. 

 

 

 

S kým pracuje školní psycholog

 

Psycholog na naší škole pracuje:

 

  • S žáky
  • S pedagogickými pracovníky
  • S rodiči
  • S třídními kolektivy

 

 I. Spolupráce se žáky školy

 

Žáci se stávají klienty školního psychologa v následujících případech:

Žák sám kontaktuje školního psychologa

Školního psychologa kontaktují rodiče žáka

Školního psychologa upozorní na žáka pedagog

Školního psychologa kontaktuje spolužák nebo kamarád žáka

Školní psycholog kontaktuje žáka nebo rodiče žáka na základě pozorování ve třídě

Školního psychologa požádá o spolupráci v péči o žáka další odborné pracoviště (Braun, 21)

 

V počátku vzniku školního poradenského pracoviště a pozice školního psychologa žáci tuto službu neznali, a tudíž sami školního psychologa nekontaktovali. Školní psycholog se postupně představil ve všech třídách a zároveň vysvětlil svoji roli ve škole. To vedlo k tomu, že někteří žáci začali kontaktovat školního psychologa sami. Žáci 2. stupně vyhledávají pomoc školního psychologa často z vlastní iniciativy. Školní psycholog ovšem nesedí ve své pracovně, ale využívá přestávek k rozhovorům se žáky, seznamuje se s nimi a ti získávají postupně důvěru.

 

Na prvním stupni je situace odlišná, ale i zde, tím jak školní psycholog vstupuje do tříd a komunikuje s dětmi a oni lépe rozumí jeho roli, začínají také samy pomoc vyhledávat.

 

Někteří žáci chodí na občasné konzultace, někteří docházejí po celý rok pravidelně. Na 1. stupni realizujeme setkání s jednotlivými dětmi v průběhu výuky, po předchozí domluvě s rodičem i učitelem. Školní psycholog si dítě ve třídě převezme a do třídy je po skončení konzultace zase odvede. V případě krizové intervence může dítě navštívit psychologa kdykoliv, avšak vždy po domluvě s učitelem.

 

Na 2. stupni se individuální konzultace ve velké míře realizují po vyučování, případně během vyučování, avšak mimo hlavní předměty. Je vždy potřeba zajistit, aby návštěva psychologa nebyla pro dítě únikovou strategií.

 

II. Spolupráce s rodiči

 

Na našem pracovišti se na nás rodiče obracejí s těmito typy obtíží dítěte:

 

Výchovné obtíže ve škole nebo mimo školu – hledáme společně zdroje těchto problémů za využití různých klinických metod a snažíme se dále pracovat s celým rodinným systémem, dítětem, případně školní třídou v závislosti na typu obtíží.

 

Výukové obtíže – rodiče hledají zdroje výukových obtíží dítěte. Naše činnost je pak zaměřena na screening specifických poruch a k podrobnější diagnostice následně odesíláme do PPP, či dle potřeby na jiné specializované pracoviště. Zároveň rodičům poskytujeme určité tipy, na čem lze s dítětem pracovat již nyní (objednací lhůty poradny jsou dlouhé a rodiče často chtějí vědět, co mohou udělat v danou chvíli), dále provádíme dynamickou diagnostiku obtíží v učení a základní neuropsychologický screening – např. vyšetření exekutivních funkcí apod.

 

Náročné situace v rodinném systému, často s dopadem na školní fungování dítěte – rodiče často konzultují situaci rozvodu v rodině, jakým způsobem sdělit dítěti tuto informaci, jak předcházet traumatizaci dítěte, s čím počítat a jak reagovat v konkrétních situacích. Dále často konzultují různé neočekávané reakce dítěte na události v rodině.

 

Osobnostní zvláštnosti dítěte – sem řadíme rodiče, jež sami zaregistrují, že vývoj dítěte neodpovídá nějak normě – např. u dětí s Aspergerovým syndromem apod. Případně pokud si takových dětí všimneme, rodiče informujeme, kontaktujeme a snažíme se zajistit další vyšetření a edukaci rodičů v dané problematice.

 

III. Spolupráce s pedagogickými pracovníky

 

Učitelé naší školy kontaktují školního psychologa v případech, kdy se nedaří spolupráce s rodinou. V případech, kdy dítě neprospívá tak, jak by odpovídalo jeho potenciálu, má výchovné obtíže, či se necítí přijato kolektivem. V případech, kdy máme podezření na to, že je dítě pravděpodobně zanedbáváno nebo týráno zajišťuje psycholog také komunikaci s OSPOD a aktivně se účastní např. případových komisí.

 

Část práce psychologa také spočívá v edukaci učitelů při objasňování projevů odlišného vývoje dítěte – porucha pozornosti, aspergerův syndrom, tourettův syndrom, deprivace v důsledku předchozího týrání, případně pobytu v DD a projevy deprivačního syndromu aj.

 

V naší škole jsme též zavedly Balintovské skupiny pro učitele jako prostor pro sdílení zkušeností a hledání nových cest. Je to také jedna z mála příležitostí, kde je prostor propojit zkušenosti učitelů z prvního i druhého stupně, kteří v důsledku oddělených budov, spolu běžně nepřijdou do styku. Po čase jsme dospěli k názoru, že tato forma s pevnou strukturou je vyhovující a předchází se tak rozmělňování tématu.

 

Někteří učitelé vyhledávají psychologa v rámci psychohygieny – při hledání způsobů, jak sám sobě pomoci a předcházet „burn out“ syndromu, občas také přicházejí konzultovat osobní problémy.

 

V rámci spolupráce s pedagogickými pracovníky je pravidelně věnován čas konzultacím s asistenty pedagoga, kteří se podílejí významnou měrou na péči o integrované děti. Při nástupu asistenta je pravidlem, že školní psycholog podrobně seznámí asistenta pedagoga s dokumentací, která se týká integrovaného dítěte. Popíše, jakým způsobem potřebuje dítě podpořit, vysvětlí důvody, pro které je asistent pedagoga přidělen a zprostředkuje komunikaci mezi učitelem, pedagogem, rodičem. Součástí práce psychologa je také velmi dobře seznámit asistenta pedagoga s podstatou diagnózy dítěte a s možnými odlišnými projevy v chování dítěte. Pokud psycholog s dítětem systematicky pracuje, předává také informace o tom, co u daného dítěte dobře funguje, případně se snaží neustále tyto cesty společně s asistentem hledat. Součástí procesu podpory asistenta je také nabídka možných psychohygienických opatření, případně podpůrná psychoterapie, o kterou někteří v průběhu času jeví zájem.

 

Asistenti pedagoga se scházejí ještě pod vedením speciálního pedagoga každý měsíc, kde mají možnost skupinově sdílet své zkušenosti.

 

Školní psycholog se též podílí společně se speciálním pedagogem na procesu výběru asistentů pedagoga. Jedná se o poměrně náročnou činnost, kdy je potřeba vybrat vhodné uchazeče k dítěti a umožnit učiteli i asistentovi posoudit, zda spolu budou schopni dobře spolupracovat. Je potřeba, aby učitel na výběru participoval. Jen tak se totiž dá předpokládat, že bude s prací asistenta spokojen, spolupráce bude dobře fungovat a dítě bude z této spolupráce profitovat.

 

IV.Práce s třídními kolektivy

 

Součástí práce psychologa na naší škole je také práce s třídními kolektivy. Činnost školního psychologa v rámci prevence je také zanesena ve školním vzdělávacím programu naší školy, a tak již dále nezajišťujeme individuální souhlasy pro každý program. Nejčastěji se jedná o preventivní programy, realizované skrze prožitkové aktivity, jejichž cílem je posílit kooperativní vztahy ve třídě a předcházet nežádoucím sociálně patologickým jevům. Někdy jsme učiteli žádáni také o diagnostiku školní třídy. K dispozici máme Sociometrický ratingový dotazník, dotazník B2, B3 a některé další metody. Zpočátku naší práce jsme dotazníkové techniky poměrně využívali. V současné době se spíše kloníme k možnosti diagnosticky využít hry se sociálně psychologickým obsahem. S jistotou pak na prvním stupni, kde se nám ukázalo, že schopnost popsat i u starších žáků prvního stupně vztahy ve třídě je do jisté míry ještě limitována a daleko diagnosticky výtěžnější se ukazuje pozorování při dobře zvolených aktivitách. Programům předchází rozhovory s třídním učitelem, který sám může popsat, jak třídu vidí, a upozornit na rizikové žáky. Po programu pak následuje opět rozbor s třídním učitelem, případně návrhy možných opatření ve třídě. Často také z těchto programů zachytíme žáky, kteří čelí obtížím s vrstevníky, a s nimi pak navážeme individuální spolupráci.

 

Na druhém stupni pak pravidelně probíhají víkendové adaptační pobyty pro 6. ročníky, jejichž cílem je nastavení pozitivních vtahů na počátku společné školní docházky. V posledním roce se osvědčilo programy realizovat ve škole, neboť jedině tak lze zajistit finanční dostupnost pro všechny.

 

Kromě preventivních programů zajišťujeme také programy intervenční, které jsou již vázané na určitou situaci, kterou je potřeba zvládnout. Jejich náplň je vždy specifická, dle povahy problému se snažíme zajistit v takové chvíli bezpečnost intervence účastí obou školních psychologů. Následuje vždy evaluace programu.

 

 

Diagnostická činnost a informovaný souhlas

 

 

Diagnostická činnost školního psychologa musí být vždy zajištěna individuálním informovaným souhlasem rodiče dítěte. Je tedy povinností školního psychologa, aby si nechal dostatečně zformulovat zakázku rodičem, objasnil, jakým způsobem bude při vyšetření postupovat, a dobře popsal v informovaném souhlasu, jaké oblasti se bude při vyšetření či terapeutické práci věnovat. Pokud provádí diagnostiku, zve si následně rodiče ke sdělení výsledků vyšetření a v případě potřeby pak sepíše zprávu. Rodič pak podepisuje, že byl s výsledky seznámen a že závěrům rozumí. Vždy také individuálně s každým rodičem konzultujeme, zda a za jakých podmínek budeme některé informace předávat dalším osobám ve škole. Jedná se zpravidla o diagnostické závěry, které se nějakým způsobem vztahují ke školní práci. Nesdělujeme nikdy informace o rodině či informace, které se netýkají školy. Součástí individuálního souhlasu je pak i např. informace o tom, zda a v jakém rozsahu si rodič přeje, abychom spolupracovali s učitelem a sdělovali mu informace.

 

Vždy respektujeme, že jsou rodiče a žáci, kteří nechtějí, aby se o jejich návštěvách vědělo. Snažíme se proto tomuto jejich legitimnímu požadavku vyhovět.

 

Diagnostické nástoje používané naším pracovištěm

 

V našich podmínkách používáme následující diagnostické nástroje:

 

  • FONOLOGICKÁ BATERIE
  • MATERS
  • WISC – III
  • DISMAS
  • NERUOPSYCHOLOGICKÁ BATERIE
  • ČÍSELNÝ ČTVEREC
  • TEST RODINNÝCH VZTAHŮ
  • ADOR
  • KŠAD
  • CAST
  • ADHD RATING SCALE
  • NEDOKONČENÉ VĚTY
  • SORAD
  • B 2, B 3
  • HAND TEST
  • ACC
  • PARQ

 

Uchovávání dokumentace a diagnostických nástrojů

 

Dokumentace je uschována v uzamčené skříňce v pracovně psychologa a není přístupná ostatním pracovníkům školy. Součástí dokumentace je též individuální souhlas zákonného zástupce.

 

Psycholog si též vede diář, kde jsou jména osob, které psychologa navštívily. Ten opět není veřejný. V pracovních výkazech se jména v žádném případě neuvádějí. Záznam se provede např. tak, že se uvede pouze, z kterého ročníku žák je.

 

Školní psycholog také ručí za to, že se diagnostické pomůcky nedostanou do rukou nepovolaných osob. Diagnostické pomůcky jsou v pracovně psychologa a nejsou přístupné ostatním zaměstnancům školy.

 

Testy jsou administrovány v souladu s instrukcemi vydavatele. Pokud z nějakých důvodů není standardní postup zachován je třeba tuto skutečnost uvést. Školní psycholog o výsledcích informuje rodiče, případně i žáka, a to srozumitelným, vhodným způsobem.

 

Výchovný poradce

 

Mgr. Zuzana Skokanová

 

Výchovný poradce vykonává v rámci školního poradenského pracoviště činnosti poradenské, informační ametodické. Rozsah jeho činností je limitován počtem hodin, které má pro svoji činnost vymezené, tj. 2 hodiny týdně. Vzhledem k tomu, že na škole působí školní psycholog, je činnost výchovného poradce zejména v oblasti diagnostické a intervenční práce s jednotlivcem i se skupinou redukována a spolu s psychologem vzájemně spolupracují.

 

K poradenským činnostem výchovného poradce patří zejména oblast kariérového poradenství a poradenská pomoc při rozhodování o další vzdělávací a profesní dráze žáků. Tato činnost zahrnuje v první řadě koordinaci poskytovaných informací o možnostech volby povolání ve vzdělávání a zajišťování nebo zprostředkování služeb diagnosticko-poradenských orientovaných na individuální poradenskou nebo skupinovou podporu v této oblasti. Poradenství může být zaměřeno individuálně nebo skupinově. Výchovný poradce žákům nabízí základní individuální i skupinová šetření k volbě povolání, administraci, zpracování a interpretaci zájmových dotazníků a analýzy preferencí v oblasti volby povolání žáků. Asistuje při volbě vhodné školy u žáků devátých (popř. pátých) ročníků. V závislosti na jeho odbornosti může tuto službu zprostředkovat v součinnosti se školním psychologem, se školskými poradenskými zařízeními (pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum) a se střediskem výchovné péče při zajišťování poradenských služeb vyžadujících odbornou intervenci. Poskytuje také poradenství zákonným zástupcům s ohledem na očekávání a předpoklady žáků (ve spolupráci s třídním učitelem). Výchovný poradce spolupracuje s dalšími organizacemi včetně NNO, které se zabývají kariérovým poradenstvím. Zajišťuje také poskytování služeb kariérového poradenství žákům/cizincům se zřetelem k jejich jazykovému handicapu.

 

 

Druhou významnou oblastí práce výchovného poradce je spolupráce se školním psychologem při vyhledávání a orientačním šetření žáků, jejichž vývoj a vzdělávání vyžadují zvláštní pozornost a zejména pak příprava návrhů na další péči o tyto žáky. Zajišťuje a zprostředkovává také diagnostiku speciálních vzdělávacích potřeb a intervenční činnosti pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Zaměřuje se na přípravu podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole a podílí se na vypracování individuálních vzdělávacích plánů. Spolu s dalšími pracovníky školního poradenského pracoviště zajišťuje poskytování poradenských služeb těmto žákům školou a školskými poradenskými zařízeními a koordinuje vzdělávací opatření u těchto žáků. S třídními učiteli a rodiči konzultuje případné výchovné a vzdělávací problémy žáků, podílí se na šetření výchovných problémů žáků.

 

V oblasti metodické a informační činnosti zprostředkovává výchovný poradce nové metody pedagogické diagnostiky a intervence dalším kolegům, ostatním pedagogickým pracovníkům školy. Nabízí pomoc v otázkách kariérového rozhodování žáků, integrace, individuálních vzdělávacích plánů, práce s nadanými žáky a předává odborné informace z oblasti kariérového poradenství a péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále poskytuje informace o činnosti poradenských pracovníků školy, o specializovaných školských a dalších poradenských zařízeních v regionu, o jejich zaměření, kompetencích a o možnostech využívání jejich služeb žákům a jejich zákonným zástupcům.

 

Shromažďuje odborné zprávy a informace o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení a má na starosti jejich zajištění v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů. Vede písemné záznamy umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti výchovného poradce, navržená a realizovaná opatření.

 

 

 

Školní metodik prevence

 

Mgr. Zuzana Skokanová

 

Školní metodik prevence vykonává činnosti metodické, koordinační, informační a poradenské a vede si o nich písemnou dokumentaci. Spolupracuje zejména se školním psychologem, případně se školním speciálním pedagogem.

 

Mezi metodické a koordinační činnosti metodika prevence patří především koordinace tvorby a kontrola realizace preventivního programu školy, pravidelná aktualizace MPP a vytváření postupů pro evaluaci v oblasti prevence. Ve spolupráci se školním psychologem koordinuje preventivní aktivity na prvním i druhém stupni (především besedy, preventivní programy pro třídy, Den prevence atd.). Pro žáky 6. tříd, kde se vlivem odchodu žáků na gymnázia utváří nové kolektivy, zajišťuje adaptační programy, na které navazují programy dlouhodobé primární prevence v dalších ročnících, které ve spolupráci se školním psychologem realizují externí lektoři.

 

Po metodické stránce se věnuje podpoře učitelů v oblasti prevence sociálně patologických jevů a koordinuje jejich vzdělávání v této oblasti. Podílí se také na přípravě a realizaci aktivit, které se zaměřují na zapojování multikulturních prvků do vzdělávacího procesu a na integraci žáků/cizinců. Spolu se školním psychologem koordinuje spolupráci školy s dalšími institucemi, jako jsou orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence sociálně patologických jevů, s metodikem preventivních aktivit v pedagogicko-psychologické poradně a s odbornými pracovišti (poradenskými, terapeutickými, preventivními, krizovými, a dalšími zařízeními a institucemi), které působí v oblasti prevence sociálně patologických jevů. Vedení písemné záznamy umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti školního metodika prevence, navržená a realizovaná opatření.

 

V rámci informačního působené zajišťuje a předává odborné informací o problematice sociálně patologických jevů, o nabídkách programů a projektů, o metodách a formách specifické primární prevence pedagogům školy. Školní metodik také prezentuje výsledky preventivní práce školy, získává nové odborné informace a zkušenosti v této oblasti a vede a průběžně aktualizuje databázi spolupracovníků školy pro oblast prevence sociálně patologických jevů.

 

Ve spolupráci s třídními učiteli se podílí na vyhledávání a orientačním šetření žáků s rizikem či projevy sociálně patologického chování, poskytování poradenských služeb těmto žákům a jejich zákonným zástupcům, případně zajišťování péče odpovídajícího odborného pracoviště. Zaměřuje se na zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje sociálně patologických jevů u jednotlivých žáků a tříd a sledování úrovně rizikových faktorů, které jsou významné pro rozvoj sociálně patologických jevů ve škole. Pomáhá připravit podmínky pro integraci žáků se specifickými poruchami chování ve škole a koordinuje poskytování poradenských a preventivních služeb těmto žákům školou a specializovanými školskými zařízeními.

 

 

 

 

Závěr

 

Školní poradenské pracoviště je místem, které poskytuje poradenské a konzultační služby žákům, jejich zákonným zástupcům a pedagogům. K hlavním cílům ŠPP patří iniciace aktivit vedoucích k vylepšení sociálního klimatu školy, k rozšíření oblasti primární prevence a zkvalitnění péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Je to činnost, která dává v kontextu školy smysl a která svojí komplexností a „terénní“ povahou vhodně doplňuje celý systém péče o žáky. Výhodou je, že pracovníci ŠPP dobře znají celý kontext  - např. rodinné prostředí dítěte, jeho vztahy se spolužáky, vztah s učitelem atd. Vnímáme, že činnost školního poradenského pracoviště na tak velké škole je téměř nezbytností. S ukončením projektu se však znovu setkáváme s problémem nekoncepčnosti a vyvstává otázka, jak v činnosti pokračovat, když proto nejsou vytvořeny legislativní a tedy ani materiální podmínky. Byly bychom rádi, kdyby se činnost ŠPP, zejména pak na větších školách udržela v rozsahu, který je pro kvalitní zajištění služeb potřebný.

Tato webová stránka používá cookies
Tato webová stránka používá nezbytné technické cookies pro zajištění správné funkcionality webu.

Dále může web používat cookies pro analýzu pohybu uživatelů na webu a pro reklamní účely.

Pokud tomu tak je, naleznete v nastavení níže.
Nastavení cookies
Tyto webové stránky využívají cookies pro zajištění správné funkcionality webu, pro analýzu pohybu uživatelů na webu a pro reklamní účely. Zde můžete přijmout či odmítnout některé druhy cookies, které nejsou nezbytné pro základní funkcionalitu webu. Svůj souhlas můžete kdykoliv v budoucnu odebrat či znovu udělit.
Základní technické cookies
Tyto cookies jsou nutné pro základní funkcionalitu webu. Patří sem například přihlašování uživatelů, nebo uložení informací o souhlasu s ostatními cookies.